Konstruktér a manager v SSSR

Životní dráha Ferdinanda Porsche je velmi poutavý příběh člověka, který se narodil v Rakousko-Uherském Maffersdorfu (dnes Vratislavicích nad Nisou, městské části Liberce). Otec Anton si přál mít ze svého syna nástupce v rodinné klempířské firmě. Vynalézavost a talent Ferdinanda ve spojení se zdejším kosmopolitním duchem doby zasáhly a vše bylo jinak. Ve svých 18ti letech odešel na zkušenou do Vídně kde v roce 1900 sestrojil elektromobil Lohner-Porsche předvedený na výstavě v Paříži. Tenkrát to byl jediný výrobek zastupující Rakousko-Uhersko. Slavné konstrukce pro zaměstnavatele pokračovaly až do roku 1931. 25. dubna založil Dr. Ing. h. c. F. Porsche Konstruktionen und Beratungen a z Ferdinanda Porsche se stal podnikatel v oboru konstrukce a současně manager. Tím byl položen základní kámen dnešního koncernu Volkswagen AG.

Před 80 lety, na začátku roku 1932, navštívila firmu slavného Libereckého rodáka a Československého občana, žijícího ve Stuttgartu delegace za Sovětského svazu. Soudruzi projevili zájem o projekty konstrukční kanceláře, jednání skončilo nezávazně a delegace odcestovala zpět do Moskvy. Zanedlouho přišlo oficiální pozvání. Vzhledem k přetrvávající krizi v automobilovém průmyslu, vypadalo pozvání fantasticky, až ho nikdo nebral vážně. Zanedlouho se ukázalo, že vše je míněno úplně seriózně a tak se Ferdinand Porsche 20. července 1932 vydal na cestu do Moskvy.

Ohromná země prožívala horečnatou industrializaci a komunistická strana diktovala stále nové a nové skoky ze zaostalého hospodářství. Stalin v projevech k ředitelům průmyslových závodů stále opakoval, že zaostávají za vyspělými krajinami o padesát až sto let. V průběhu následujících deseti let musíme tento náskok srovnat.

Několik týdnů před cestou Ferdinanda Porsche, byla 1. května 1932, na řece Dněpr spuštěna největší vodní elektrárna na světě. Měla se stát srdcem obrovského průmyslového kombinátu s ocelárnou, hliníkárnou a chemičkou. Technickým poradcem byl Američen Hugh Cooper, specialista na vodní díla, který žil v odděleném „satelitu“, kde byl k dispozici bazén, golfové hřiště a podobné vymoženosti. Vnitřní boj v Sovětském svazu proti rolníkům, zatýkání, deportace byly před zraky cizinců skryté.

Porscheho cesta nezačala dobře. Poranil si nohu a musel zůstat v hotelu. Sověti si dali tu práci a přes nemoc předvedli váženému konstruktérovi svoje technické a průmyslové vymoženosti. Podíval se do leteckých a automobilových závodů, viděl zbrojovku, kde se vyráběla pancéřová vozidla, ve Stalingradu mu ukázali závod na výrobu traktorů. Procestoval kus země, cestoval vlakem ke Kaspickému moři a dál až na Krym.

Amerika byla v Sovětském svazu všudypřítomná a Porsche se při cestě neustále setkával se jménem Henryho Forda. V roce 1927 jezdilo v SSSR až 82% traktorů a nákladních vozidel značky Ford. Jednalo se o nejvýznamnějšího importéra motorových vozidel. Roku 1929 uzavřeli Sověti s Ford Motor Company smlouvu na stavbu automobilky v Nižném Novgorodu. Plánovaná kapacita byla sto tisíc osobních vozidel typu A a nákladních vozidel typu AA. V té době na různých stavbách pracovalo okolo šesti tisíc zahraničních specialistů. Mezi bezbřehým megalomanstvem a žalostným lajdáctvím bylo obrovské pole působnosti. Na velkém staveništi Sovětského svazu pracovaly i německé firmy. Proto návštěva sovětské delegace v Sttutgarské kanceláři nebyla až tak mimořádná, jak si ji sám Ferdinand Porsche vysvětloval. Potřebovali dopravní prostředky a tak hledali někoho, kdo by byl generálním ředitelem automobilového průmyslu v Sovětském svazu. Porscheho mnohostrannost a technický um byly pravděpodobně hlavním důvodem proč volba padla na něho. Nabídka byla vskutku lákavá. Mohl se přestěhovat s celou rodinou, byl ujištěn o rozsáhlých pravomocech, které by měl. K nabízeným benefitům patřila vila na Krymu, peníze nebyly problém a i při výběru spolupracovníků by měl volnou ruku. Mělo to jen malý háček. Musel by se zavázat, že v Stalinově říši zůstane na věčné časy. Na zpáteční cestě o nabídce uvažoval. Viděl problémy i nedostatky ruských podniků a právě v tom spočívala pro Ferdinanda Porsche výzva a nekonečné pole působnosti.

Po návratu padlo rychlé rozhodnutí. Porsche nabídku odmítl. Bylo mu 57 let, neuměl ani slovo rusky a jak by technikům vysvětloval detaily? Navíc by přerušil všechny kontakty, které dosud nabyl. Možná ještě jedna věc tady byla, která vychýlila jazýček na váhách pro volbu zůstat v Německu. Těsně před odjezdem do Moskvy obdržel zprávu, že se objevil nový subjekt, který by chtěl vstoupit do výroby vysněného lidového vozu. Jak by to asi vypadalo, kdyby Porsche nabídku Sovětů přijal? Vydržel by „konstruktér století“ v ráji šílené gigantománie, nebo by utekl podobně jako mnozí zahraniční specialisté v letech 1933 – 34. Cesta do Sovětského svazu byla v jeho životě pozoruhodnou událost, která se uvádí jen v málokterém jeho životopise. To co následovalo v Německu, zrod kompresorových motorů pro Mercedes, předchůdce F1 u AUTO UNIONU, KdF - Brouk atd. bylo zaplaceno daní za úspěch – přízní vůdce, kterou nešlo v žádném případě odmítnout.

V osmdesátých letech minulého století podnik Porsche neodmítl účast na vývoji nového sovětského osobního automobilu Lada 2108 Samara.

Dnes v době globalizace je Volkswagen AG největší Evropskou automobilkou. Z hlediska tržeb se stal loni světovou jedničkou a to dík silné poptávce. Podle studie Ernst a Young utržil přes 159,3 miliardy eur (zhruba čtyři biliony Kč). Volkswagen, jehož součástí je Škoda Auto, se do roku 2018 hodlá stát největší světovou automobilkou z hlediska objemu prodejů. V čele koncernu stojí vnuci Ferdinanda Porsche.